Turecko 27.7-27.8.2005

Napsal a nafotil: Martin a Věrča

Odjezd: v 11:30 ze Zvonařky v Brně ve složení Vyšňa, Věrka, Jana a Martina (cestou je v buse zima, venku vedro). V buse cestuje i Tomáš a Ivana - dva Češi, kteří jedou podobnou trasu a se kterými  jsme prošli společně pohoří Kačkar.

Druhý den jsme v Sofii hodili bágly do úschovny a odpoledne strávili v historickým muzeu (Zagorka za 1,1 Leva:-). Odjezd večer busem směr Istanbul (cestu nám zpestřily hranice, kde jsme strávili asi 5 hodin a několikrát museli jít ven pro razítka, porod). V Istanbulu měníme 100E na 160YTL (nová turecká lira) a metrem jedem na letiště, kde čekáme na Karasa a Věru. Kolem páté hodiny jdeme na check-in, kde způsobuji menší rozruch benzínovým vařičem. Let do Trabzonu byl v pohodě, ubytování máme nakonec taky (Hotel Erzurum, 1os/8,5YTL).

Yukari Kavron - první ze stovek tureckých čajů

Čtvrtý den nám začíná taxíkem na autobusové nádraží. Za  8YTL se dopravujeme autobusem do Pazaru, kde nám navazuje spoj do Ayderu (cestou vidíme nádherný čajový plantáže). Z Ayderu berem dolmuše do Yukari Kavron (5YTL), nahoře dáváme první tureckej čaj a po sváče pokračujem k plesu Derebasi Gölü, kam poslední z nás dochází za tmy.

Yukari Kavron a pleso Derebasi Gölü

Pohoří Kačkar

První noc v pohoří Kačkar byla v pohodě. Naplánovanej odchod na devátou ráno se nám ovšem nepodařil (ani jednou:-). Nejprve jsme museli vystoupat na hřeben a pak už to byla pohodička. Ve 12:30 začíná pršet, trošku krkolomnou cestou musíme sejít přes suťová pole (Věrka tu málem spadla z útesu:-) a bivakujem o údolí dřív, než jsme plánovali (ve výsledku to bylo ale lepší a rostla tu pažitka).

<- výhled na vrchol Kačkar (3932 m.n.m.)

Den sedmý - vstáváme o půl paté ráno a po snídani vyrážíme na vrchol Kačkaru (počasí je zatím v pohodě). Když začínáme stoupat, začíná se stahovat mlha a po cestě necestě se jde dost špatně. V 8:45 dorážíme na vrchol (3932 m.n.m.),  počasí se ale dost zhoršilo - fouká vítr, prší a chvílemi chumelí, takže rychlý focení a hned dolů. Promrzlý, mokří a naštvaní se vracíme do tábora, protože po poledni se mraky trhají a vrchol je nádherně vidět! Vaříme jídlo, debatujem a přespáváme tu do dalšího dne. 

Kačkar (3932 m.n.m.)

Den osmý: Klesáme přes Dilber Düzü a Olgunlar do Yalalaru, kde se dozvídáme, že dolmuš jede aždruhý den ráno. Přespáváme tedy na hnojišti u hotelu, večer si dáváme rybu s rýží a pokoušíme se o první větší komunikaci s Ahmetem v turečtině. Ráno vstáváme o půl paté, balíme mokré stany a dolmušem jedem do Yusufeli, kde nám řidič řekl, že nás vezme až do Erzurumu (nakonec po nás chce 26YTL). V Erzurumu se na nás slítli dohazovači a celkem jsme byli v šoku, kupujeme lístek do Tatvanu (25YTL, asi o 8 nás natáhli :-(. Potkáváme tu Erika a Lenku a společně odjíždíme. Cestou je vidět dost velká chudoba :-(. Bus nás vyhodil u benzínky před Tatvanem, za chvíli nás tu odchytl Mehmet s perfektní angličtinou, odvezl nás k sobě domů a spali jsme u něj na „zahrádce“.

Vlevo: pod táborem Dilber Düzü, vpravo: vesnice u Tatvanu

Ve 4 ráno nás probouzí nejdříve meluzína a o hodinu později stádo uřvaných ptáků. Po snídani vyrážíme na sopku Nemrut (2935 m.n.m.). Bohužel jsme si nabrali málo vody, tak je dost žízeň, ale potkáváme tu desítky želv. Koupel v jezeře v kráteru, večer čaj u Mehmeta.

Vlevo: Tři želvy (Pozn. red.: ale ta jedna je nějaká divná :) ), vpravo: Arménský kostelík

Sopka Nemrut: obvod kráteru 49km

Den jedenáctý: Cestujeme přes Batman do Hasankeyfu (asi hodinu ukecáváme na otogaru za všeobecného pozdvižení cenu dolmuše, nakonec to máme o dost levnější). Dáváme meloun a pak jdeme hledat místo na spaní za řekou. Po chvíli sem přichází Ekrem, ať jdeme spát k němu, kvůli štírům nakonec souhlasíme (Ekrem byl jeden z nejpohodovějších lidí, co jsme v Turecku potkali). Dostali jsme večeři a po několikahodinové konverzaci za hroznýho vedra usínáme.

Ráno si po ovocné snídani jdeme prohlídnout staré město vytesané a postavené na skále (celé město má do šesti let zmizet pod hladinou budované přehrady). Večer chceme spát v hospodě, ale z bezpečnostních důvodů od tohoto nápadu nakonec upouštíme a potmě jdeme za město. Po chvíli na nás začne někdo volat a nakonec nás přišlo uvítat 5 kurdů s brokovnicema, vše se ale vysvětlilo! :-) (vymlouval jsem se, že jsme zabloudili). Nakonec nás odvedli k Ekremovi, kde jsme přespali.

Město Hasankeyf u řeky Tigrid

Vlevo: snídaně u Ekrema, uprostřed: Hasankeyf - staré město, vpravo: Hasankeyf

Ráno dostáváme opět snídani (mnohokrát se omlouváme) a jedem přes Batman do Şanli Urfy (Karas a Věrka se ráno oddělili, jedou do Kapadokie, Trabzonu a domů). Ubytováváme se v nejlevnějším hotelu a jdem si prohlédnout město (Jana a Lenka maj monstrozní průjem). Urfa je asi nejhezčí město, co jsme viděli, trh, mešity, kanály plné kaprů, vše je moc pěkné. Odpoledne se přesouváme busem přes Kahtu pod Nemrut Daği, spíme u hotelu za 1,5YTL. 

Vlevo: Šanli Urfa - u Abrahámovy jeskyně, vpravo: oslík s mátou

Na horu Nemrut Dagi vyrážíme v pozdním dopoledni. V příšerným vedru jsme ušli asi 3 km a poté ve stínu stromu stopujeme. Nikdo tu nejezdí, holky nakonec jedou asi ve tři hodiny a zbytek kolem páté. Prohlížíme si vrchol, sochy a Japonky, kterých tu je požehnaně. Ráno nás čeká prohlídka východu slunce a pak už jen cesta dolmušem do Malatye. Tam se rozdělujeme a stopujeme s Janou do Kayserí, dále pak busem do Göreme (spíme pod stromem u hřbitova:-). 

Hrobka na hoře Nemrut Dagi

Den sedmnáctý: Prohlídka města a okolních údolí, včetně návštěvy naší první mešity v Uchisaru (asi nejhezčí mešita) a přesun do Ihlary, kde máme sraz s Erikama a Martinou. Spíme v údolí Ihlara. Další den procházíme zbytek zeleného údolí, ve kterém jsou vytesány kostely a v podvečer se rozdělujeme, já s Věrkou jedem k moři, zbytek zůstává. Noc trávíme na nádraží v Konyi.

Vlevo i vpravo Göreme

Goreme

Den devatenáctý: V jednu hodinu nám jede bus do Antalye a dopoledne se již koupeme v moři (SUPER, voda čistá, ale Turci otravní). Pak stopujem do Camlihemsin, z pláže nás ale vyhazuje ochranka, takže spíme na útesu (vypadalo to nic moc, ale nakonec super :-).

Antalya

Ráno bojuju o vařič a ešus se stádem vos. Stopem jedem do Adrasanu  (pro mne nejhezčí místo v Turecku, nedaleko hory Olympos). Voda je tu čistá, lidí málo, parný odpoledne trávíme v nejturečtější hospůdce, co tam je (jsme tam jediní cizinci). Spíme na lehátkách na pláži a v noci tu dělá hrubej hukot banda Turků. Druhý den trávíme podobně: koupačka, výlet na maják, čaj v hospůdce, moskytiéru stavíme na vedlejší pláži.

Den 23: Ráno nás berou kousek stopem dva kluci s traktorem :-). Dostáváme se až do Kabaku, koupačka a spíme v kempu „tisíce hvězd“ (není tu elektrika).

Adrasan

Kabak a kemp "tisíce hvězd"

Další dny si prohlížíme starobylý Efes, náhodně tu potkáváme zbytek výpravy, ale odpoledne se zase trháme a stopujem přes Izmir do Istanbulu. Asi 60 km za Izmirem nás bere až do Istanbulu Mükremin, přijíždíme s přestávkou v Burse asi ve 3 hodiny ráno a spíme u něj (cestou bylo několik zastávek na čaj a jídlo, jako při mnoha ostatních stopech).

Efes - Celsiova knihovna - Artemidin chrám

Den 27: Mükremin nás ráno hodil na zastávku šaliny a poblíž centra přicházíme do hostelu Konya, kde potkáváme plašky (Toma a Ivanu), máme společnej pokoj a jdeme si prohlídnout město a bazar.  Druhý den zajíždíme na prohlídku trajektem do Asijské části (je to dost podobné jako evropská), poté zase bazar, kupujem čaje a vodní dýmku za 23YTL (i s tabákem a uhlíkama).                                                          Prodavači melounů ->

Další den jsou v plánu památky: palác Topkapi (jen část ... drahý vstupný), Modrá mešita, malá Aja Sofia, Beyazit, akvadukt, Sulemania a plno dalších památek. 

Bazar v Istanbulu

Bospor + Suleymania

Istanbul - Modrá mešita

Den třicátý: Balíme, pak si jdeme ještě projít město (palác Dolmabahce, náměstí Taksim..) a odpoledne metrem na nádraží. Noční přejezd hranic byl zase totální opruz (cca 3 hod.). V Sofii je 15°C a mlha (to jsme od Kačkaru nezažili).

Závěr: Zhubnul jsem o 8 kg, Věrka o 4 kg, jízdenka Brno-Istanbul=3410 Kč, letenka Istanbul-Trabzon=2650 Kč, celkem útrata v Čechách cca 7000 Kč, v Turecku 6500 Kč (celkem na jednu osobu 13 500 Kč).

Celý Turecko bylo Čok güzel !!! (moc pěkný) a hned bych se tam vrátil !!!!!