Pokud nechcete propásnout žádný nový příspěvek, přidejte si "RSS kanál poslední změny na webu cestopisy" do Vaší RSS čtečky.
Hlavní navigace
Pořád se něco děje
Pokud nechcete propásnout žádný nový příspěvek, přidejte si "RSS kanál poslední změny na webu cestopisy" do Vaší RSS čtečky.
Liverpool
Jsme na cestách teprve pátý den, ale já už propadám známé cestovatelské schíze - pletou se mi dny, data, místa a dokonce i řeči. Není divu - v Liverpoolu se rozhodneme zase jednou přespat v hostelu, kde je zastoupen výběr backpackerů z celého světa.
Hostel sám je asi docela populární, i když z centra Liverpoolu je to k němu asi půl hodiny pěšky. Nemáme moc dobrou mapu, proto se občas v ulicích Liverpoolu trochu ztrácíme, nicméně anděl strážný nám přihrává do cesty samé hodné lidi, takže sotva vytáhneme mapu, už se k nám někdo žene a ptá se, jak nám může poradit. Nakonec mě dostalo, když jsme zastavili na jakési křižovatce a přemýšleli, kudy dál - v té chvíli se z blízké restaurace vynořil chlápek a přes celou křižovatku volá: "Embassie Hostel?!" JAK TO SAKRA MOHL VĚDĚT?
Embassie Hostel...máme na něj ty nejkrásnější vzpomínky..
Hostel naprosto předčil naše očekávání. Panuje zde úžasná atmosféra, přesně taková, kvůli jaké máme s Pájou hostely tak rádi. Na pokoji se seznamujeme se sympatickou Švýcarkou Mirijam, která přijela do Anglie se svým přítelem, po jednom společně stráveném dni zjistila, že už ho má plné zuby a od té doby cestuje sama (bylo jí teprve 19). Tomu říkám odvaha...Dále tady potkávám Petra - Čecha - a mezi řečí zjišťuju, že je taky VUŤák a dokonce se zná s mým bývalým přítelem. Svět je tak malý...Zdrojem zábavy pro nás je i slovenský bratr, který co věta, to perla, nakonec si sedá před televizi a hlasitým "Poďme, poďme!" povzbuzuje slovenské veslaře na OH, čímž dokonale přeřvává všechen ostatní hluk v místnosti (skončili třetí).
Ovšem největším exotem (v kladném slova smyslu) je tady Australan Tim, který zavře pusu jen v okamžiku, kdy jí nebo pije (a to ještě ne vždy). V každé zemi měl nějakou přítelkyni, ovšem o Angličankách prohlašuje, že jsou "big, dirty a without teeths", a my brečíme smíchy, když napodobuje jejich úsměv se sevřenými rty, aby jejich zkažené zuby nebylo vidět.Původně jsme měli naplánovanou prohlídku města, ale nakonec nikam nejdem, čert vem památky - posezení v hostelu je pro nás větším zážitkem...
Vlevo: útulná společenská místnost
Vlevo: ložnice - prosté, ale pohodlné
Ráno vstáváme opět pozdě. Je pravidlem, že budík nastavujeme na 8h, ale ještě nikdy jsme v 8h nevstali :). V kuchyni potkáváme Tima, který spal ze všech lidí v hostelu nejmíň, ale energie má samozřejmě nejvíc. Máme v plánu projít nějaká památná místa po Beatles a k tomuto účelu už jsme si i zakoupili speciální mapu, ve které jsou tato místa vyznačená. Tim nás sice varuje, že je to daleko, ale my tónem ostřílených trekařů odpovídáme, že jsme zvyklí chodit pěšky. Anděl strážný nám pak za tohle vychloubání dal pěknou facku, protože jen k Penny Lane jsme šli asi hodinu a půl, navíc naprosto nezáživnou čtvrtí a naše úžasná mapa ZDALEKA neobsahovala všechny ulice, což nám chvílemi dost vadilo...
Tak to je ona...Penny Lane
Já vím, že je úchylné fotit si každý nápis Penny Lane, ale fanoušci Beatles mě pochopí...(ve skutečnosti mám těch nápisů mnohem víc :) )
Jediné, co zde Beatles připomíná, je tato tabule za sklem
Mimochodem - jen o pár dní jsme prošvihli velký festival, který se na počest Beatles v Liverpoolu každoročně pořádá. Je to škoda, protože jinak Liverpool za návštěvu příliš nestojí. Vracíme se do hostelu, vyzvedáváme batohy a loučíme se s Embassie...hlavně s Timem, kterému na jeho naléhání slibuju, že mu pošlu svou sestru. Když jsem namítla, že žádnou nemám, mávl rukou: "To nevadí, stejně ji pošli."
Vzpomínka na Tima :)
Před odjezdem do další destinace se jdeme ještě na pár hodin projít po městě. Abych pravdu řekla, Liverpool mě na první pohled moc neupoutal...ani na druhý pohled ne, ale možná jsme si prostě jen vybrali špatnou cestu. Na Liverpoolu je stále ještě vidět, jak moc se ho dotkla druhá světová válka. Stalo se nám, že jsme zdálky viděli věž velkolepé katedrály a přišli jsme blíž v touze nahlédnout dovnitř...a ono žádné uvnitř nebylo. Katedrála byla zcela prázdná a rostly v ní stromy...zůstala z ní jen pouhá skořápka. Město si sice vybudovalo nový velkolepý svatostánek, jenže ten byl tak supermoderní, že jsme ho celou dobu považovali za městskou Music Hall, a že je to katedrála, to jsme se dozvěděli až daleko. Na letácích jsme pak viděli interiér téhle stavby a dost silně mi to připomínalo vnitřek nějaké mezihvězdné lodi.
Vlevo: židovský svatostánek
Vpravo: katedrála
Rozhodně doporučuji nechodit moc do centra. Je tady hlučno, špinavo a nemáte šanci vyhnout se obchůdkům se suvenýry, které parazitují na nejznámější kapele světa, a vy jen žasnete, kam všude se dá nacpat nápis Beatles. My jsme poslední chvíle před odjezdem strávili v Albert Docks, kde najdete jedny z mála výstavních budov v Liverpoolu - vše upravené, nablýskané, prostě přichystané pro objektivy turistů. Teď už se jen modlit, aby to turistům stačilo a nerozhodli se prozkoumat Liverpool důkladněji...
Fotografie z přístavu
Tak ještě zanotovat Yellow Submarine a jedeme dál...
Další plánovaná zastávka: Lake District
Useful links:
www.embassie.com
www.liverpoolworldheritage.com
www.liverpool.gov.uk
www.visitliverpool.com
text: Markéta Polášková, foto: Pavel Prostřední, Markéta Polášková