Brighton

Po písku ani stopy...pláže jsou v Brightonu (a myslím, že tak nějak v celé Anglii) převážně valounkovité...

Počasí nám přeje. Čekala jsem déšť a zimu, ale zatím celý den svítí slunce, akorát tady opravdu dost fouká slaný vítr. Moře je nádherné, my ale zatím máme jinou starost - sehnat hostel. Ten první - za 15 liber odmítáme, i když je hned vedle nádraží, a s těžkými batohy se kodrcáme dále,  abychom se pak zase vrátili, protože vzdálenější hostel je plný. Cestou zastavujeme na pláži a vychutnáváme tu pravou pohodu - ležíme na oblázcích, baštíme české paštiky, posloucháme uřvané racky, kteří na nás nalétávají, aby si prohlédli, cože to máme za dobrotu, a sledujeme nad námi kroužící letadýlko, které za sebou táhne nápis "Will you marry me Michelle?" Jaká romantika! Když jsem u nás v ČR viděla naposled něco podobného, hlásal nápis za letadlem, že Tesco otevírá novou pobočku ve Frýdku-Místku...Mimochodem to také svědčí o tom, že Brighton navštěvují spíše movitější turisté - taková nabídka k sňatku asi nebyla zrovna levná záležitost (leda by zmíněný ženitby-chtivý mládenec byl přímo ten pilot..)


Vlevo: inspirace pro české ženichy.
Vpravo: při mé neskonalé touze po vodě jsem šla okamžitě zkusit teplotu moře s tím, že mám naimpregnované botky, takže si do moře můžu i stoupnout. Nestihla jsem ještě ani smočit prstíček, když přišla "vlnka" a voda mi tak do bot natekla vrchem...tady už se boty suší v hostelu.

Dominantou nočního Brightonu je bezpochyby promenáda kolem pobřeží a pak taky Brighton Pier - molo, které je v podstatě obrovským zábavním parkem. Máte-li peníze navíc, tady je utratíte, ani nevíte jak. Nás se to samozřejmě netýkalo, takže jsme jen zaujatě sledovali ty nekonečné řady herních automatů, restaurací, kolotočů a dalších atrakcí. Molo prostě žije. Pohodu ruší jen záchranáři, kteří ve vlnách pod molem kohosi se silnými reflektory hledají. Napadá mě, že možná Michelle odpověděla "No!" a odmítnutý ženich hopnul dolů, ale fuj, to je škaredý černý humor...Snahu záchranářů na molu samozřejmě sleduje patřičný dav lidí, když v tom na druhé straně mola startuje ohňostroj a dav se urychleně přesouvá za zajímavější podívanou. Trochu mě z toho kontrastu mrazí...

Několik typických anglických pub, jakých najdete v Brightonu i v celé Anglii spoustu..

V hostelu jsme se zrovna moc dobře nevyspali...postele byly dost nepohodlné, taky náš spolubydlící se vrátil až k ránu z práce, jo a ten racek, který snad celou noc seděl za oknem a řval, abychom snad nezapomněli, že jsme u moře, ten tam taky být nemusel. Když jsme se balili (balení nám vždycky trvá hrozně dlouho, hlavně Pájovi :) ), nechali jsme batohy na recepci hostelu a následovala nezapomenutelná snídaně na břehu mořském, za poryvu větru a dunění mořského příboje :) A teď vážně - brightonská pláž mi z celého Brightonu utkvěla v hlavě nejvíc, byla prostě úžasná. Na obzoru hrst plachetnic, nad hlavou racci, kolem tisíce oblázků. Pája mě s nimi učil házet, ale moc mi to nešlo.. Po snídani jsme ještě navštívili Royal Pavilion - krásný palác, jak vystřižený z Pohádek tisíce a jedné noci, který se do Anglie vůbec nehodí. Škoda jen, že jsme nestihli prohlídku, protože letmý pohled dovnitř sliboval mnohé. Nicméně měli už jsme koupené jízdenky na autobus, takže jsme si palác alespoň důkladně prohlídli zvenčí.


V zahradách kolem paláce se člověku ani nechce věřit, že je opravdu v Anglii...skoro jsem čekala, že za chvíli přiletí Aladin


A ještě dvě fotky, protože jsou prostě krásné...+ Pája koloroval :)
Vysmátý stařec a moře...do našeho cestovatelského deníku pak připsal, že se mu Brighton tak líbil, že dokonce i tomu uřvanému rackovi, který nás nenechal spát, odpustil...

Další plánovaná zastávka: Bath
Useful links: www.visitbrighton.com

text: Markéta Polášková, foto: Pavel Prostřední, Markéta Polášková